Fuks, Ladislav (1923–1994) Works   hu pl cz

Biography

24. 9. 1923 Praha
Velmi osobitý a vyhraněný spisovatel, autor psychologických próz s etickým posláním a rafinovaně konstruovaných příběhů, odhalujících mnohorozměrnost lidského nitra i dějin.
Ladislav Fuks vystudoval na filozofické fakultě psychologii, filozofii a dějiny umění. Do roku 1962 pracoval na Státní památkové správě a v Národní galerii. Literatuře se věnuje od roku 1963, kdy vydal svůj první román Pan Theodor Mundstock. Od té doby napsal jedenáct prozaických knih, jež jsou podivuhodnými příběhy lidí, na které negativní projevy života působí destruktivně, prožívají krize, jsou osamoceni, smutní, hrozí se zla. Autor velmi sugestivně líčí zvláštní svět svých podivuhodných postav, jeho bizarnost a tajemnou atmosféru.
V prvních knihách převažují zpracovaná témata z protektorátu, z doby, ve které autor prožil své dětství a v níž poznal hrůzy fašismu a nelidskost jím rozpoutané války. Kniha Pan Theodor Mundstock (1963) je výpovědí o osamocenosti člověka, o jeho vnitřním rozštěpení a o jeho neschopnosti účinně se vzepřít rozpoutanému zlu. Také postavy následujících Fuksových románů vegetují v prostředí bez pocitu bezpečí, obávají se neurčitého a neznámého, jejich vnitřní rovnováha je narušována pocity bezmocnosti a marnosti při hledání úniku - Mí černovlasí bratři (1964), Variace pro temnou strunu (1966) a povídkový soubor Smrt morčete (1969). Platí to i o příbězích, v nichž se zlo vtěluje do postav chorobných lidí, ničí je a stává se zrůdným podnětem jejich myšlenek a jednání, jako ve Spalovači mrtvol (1967), v Myších Natálie Mooshabrové (1970) nebo v detektivním hororu Příběh kriminálního rady (1971). Po chmurných a deprimujících knihách, jejichž příběhy autor mobilizuje k obraně důstojnosti člověka a jeho hrdosti, k vzájemnému pochopení a k tomu, co představuje humanistický odkaz lidstva, napsal Fuks romány, které představují autorovo literární hledání, hledání nových témat a jejich nového zpracování. Nebožtíci na bále (1972) jsou humoreskou z doby před 1. světovou válkou, Oslovení z tmy (1972) pak filozofickou a alegorickou úvahou, Návrat z žitného pole (1974) je román o poúnorové ideové rozpolcenosti mladého intelektuála nebo próza o dětství J. Fučíka Křišťálový pantoflíček (1978). Román Pasáček z doliny (1977), jehož děj se odehrává v poválečné slovenské vesnici, ukazuje důvěru v život, opřenou o magické a pohádkové vnímání přírody . Fuksův nejrozsáhlejší román Vévodkyně a kuchařka (1983) je sugestivní evokací života ve Vídni na konci 19. století a současně prostorem bizarní imaginace, mystifikace, grotesknosti a tajemství i zásadním světonázorovým zamyšlením.
Některé Fuksovy prózy byly úspěšně zfilmovány (Spalovač mrtvol, 1968, Pasáček z doliny, 1983).


http://www.kkdvyskov.cz/novinky/autor/autor092003.htm