Ubírám se z toho světa (Cseh)
Ubírám se z toho světa, už je tady po všem veta, marné vaše naříkání, já už tady nemám stání.
Předivně a přetajemně ruka Páně dotkla se mě; přistoup anděl k mému loži, odvádí mne v město boží.
Podivně to město leží, topole jsou místo věží, černá zem kde vykopána, to je k tomu městu brána.
Každého tu jíti mrazí, ale jenom tak se vchází; tělo u brány se nechá, duše k Hospodinu spěchá.
Hlahol trub až zavzní k soudu, tělo protrhne tu hroudu, milostiv jí buď, ó Pane, po pravici Tvé ať stane! Feltöltő | Répás Norbert |
Kiadó | Vydala Městská knihovna v Praze Mariánské nám. 1, 115 72 Praha 1, podléhá licenci Creative Commons, Verze 1.0 z 10. 11. 2011. |
Az idézet forrása | Josef Václav Sládek, Selské písně a české znělky |
Könyvoldal (tól–ig) | 69-69 |
|
|
El készülök, el én innen, (Magyar)
El készülök, el én innen, Bevégződik, be már minden; Semmi sem múlik síráson, Nincs nekem itt maradásom.
Megérintett Isten ujja, De titokzatos, de furcsa; Ágyamhoz egy angyal álla, Elvisz Isten városába.
Furcsa az a város nagyon, Torony helyett nyárfa vagyon, Fekete föld van kiásva, Az a város bejárása.
Egy ember sem örül ennek, Hanem azért csak bemennek; Testük a kapuban hagyják, Lelküket az Úrnak adják.
A végső harsonaszótól Kiugrik a test a porból, Irgalmas légy hozzá, Isten, Jobbodon álljon ő is fenn!
------------------------------- Az első versszak egy kissé szabadosabb fordítása:
El készülök, el én innen, Bevégződik, be már minden; Semmi sem múlik síráson, Hanem csak a Nagy Sírásón.
|