Věnec sonetů XIV (Czech)
Já pro vás přece zpívat chtěl, když už jen vítr naposledy vedl si svou bez napovědy v té tmavé noci bez světel.
S tím jménem na rtech půjdu k ní jak dítě, třeba do plamenů. Já miloval ji jako ženu, jíž choulíme se do sukní.
Tu rozmarnou, jíž v podpaží zní luna jako mandolína, i tu, která bdí na stráži
a drží ruku v orloji, jenž jde a jde a nestojí. Praha ! To chutná jak hlt vína! Uploaded by | Répás Norbert |
Publisher | Viněta Miloslav Troup, sazba a tisk Jaroslav Picka (samizdatové vydání) |
Source of the quotation | Praha a věnec sonetů. Básně z let 1945 - 1949. Sbírka Monumenta genii bohemici, sv. 4. |
Publication date | 1987 |
|
|
A Wreath of Sonnets XIV (English)
It was for you I wished to sing when in the night the wind was romping, for the last time and without prompting, so dark, you couldn't see a thing.
And in her name I do confide, just like a child for I am human. I've always loved her like a woman, and in her gowns I've wished to hide.
That capricious, elsuive bard playing the lunar lute; and graver the one who stands there like a guard,
the horologe is in her hand, Time hurries on and will not stand. Prague! That's a sip of wine with flavour..
Uploaded by | Répás Norbert |
Publisher | Toronto : Larkwood Books Sixty-Eight (first published March 1952), ISBN: 0-88781-189-2 |
Source of the quotation | A Wreath of Sonnets: Věnec sonetů |
Publication date | 1987 |
|
|