Žáček, Jiří: Šťastný človek (Šťastný člověk in Slovak)

Mám štěstí,
že jsem se nenarodil v Hirošimě,
nýbrž v Chomutově.

Mám štěstí,
že jsem nechodil do školy v Bronxu,
nýbrž ve Strakonicích.

Mám štěstí,
že jsem vojnu neodsloužil v Čečensku,
nýbrž v Kostelci nad Labem.

Mám štěstí,
že moje děti nepřišly na svět v Černobylu,
nýbrž ve Vlašimi.

Mám štěstí,
že náš dům nestojí ve Srebrenici,
nýbrž v Praze.

Mám štěstí,
že v září 2005 jsem nepobýval v New Orleansu,
nýbrž ve Frýdlantu v Čechách.

Jak strašně důležité
je slovo nýbrž!

Mám šťastie,
že som sa nenarodil v Hirošime,
ale v Chomutove.

Mám šťastie,
že som nechodil do školy v Bronxe,
ale v Strakoniciach.

Mám šťastie,
že som vojnu neslúžil v Čečensku,
ale v Kostelci nad Labem.

Mám šťastie,
že moje deti neprišli na svet v Černobyle,
ale vo Vlašime.

Mám šťastie,
že náš dom nestojí v Srebrenici,
ale v Prahe.

Mám šťastie,
že v septembri 2005 som nebol v New Orleanse,
ale vo Frýdlante v Čechách.

Aké strašne dôležité
je slovo ale!