Toman, Karel: Az ősz unt elégiája (Stará alegorie podzimu Magyar nyelven)
|
Stará alegorie podzimu (Cseh)Rozmarný zlatník listy vytepal ze zlata, bronzu, ze zamžené mědi, je do trav rozhodil a dětem, větrům dal, k hrám jejich zasněn hledí. V měsíčných nocích starty' hudebník pro rozkoš hraje, střídá housle s flétnou a hraje milencům a chytá ptáků vzlyk, když výškou k jihu létnou. A básník soucitný, jenž ztavil křeč zrad, žalů, zklamání, jež srdce drtí, na rosu rytmickou a v křišt'álovou řeč, sní o smiŕení v smrti. |
Az ősz unt elégiája (Magyar)A bús ékszerész levelet ötvöz, aranyból, bronzból, matt sárgarézbõl: szélbe ring, fűbe hull, játékként röpdös, nézi, hogy száll gyerekek kezébõl. Holdfényes éjjel magának játszik A költõ érzéseivel fájdalmat oszlat,
|