Sova, Antonín: Teiche (Rybníky Német nyelven)

Rybníky (Cseh)

Ty české rybníky jsou stříbro slité,
žíhané temnem stfnů pod oblaky,
vloženy v luhy do zelení syté
jsou jako krajů mírné, tiché zraky.

Tu sluka stesknc v rákosí blíž kraje
a kachna vodní s peřím zelenavým,
jak duhovými barvami když hraje,
se nese v dálce prachem slunce žhavým;

chlad s vůní puškvorců na luka stoupá
a s vůní otavy po kraji dýchá,
vzduch mírně chlazen vlnami se houpá
a něco jako věčný stesk v tom vzdychá.

Teiche (Német)

Die Teiche Böhmens wie ein Silberguß
im dunklen Schatten unter Wolken glühn,
dem stillen Land ein sanfter Augengruß,
geborgen in der Auen sattem Grün.

Die Schnepfe klagt im Röhricht nah dem Land,
die Ente, grünschillernd ihr Gefieder
in Regenbogenfarben, spielt gewandt.
Auf heißen Staub die Sonne brennt hernieder;
wenn kühler Kalmusduft steht über Wiesen,
das Land, es atmet mit dem Grummetgeruch,
wenn Schaukelwellen Kühlung uns verhießen,
seufzt was dabei, das ewig Sehnen sucht.

Schuh, Berthold