Neblahé sejítí (Cseh)
Žala Zuzka u lesíčku, Jel tudy pán na koníčku: Však to nebyl žádný pán, Ale byl to milý sám.
„Zelenej se rozmarýnko! Rozvesel se, má panenko, Z vojny jede milý tvůj, V ňádra oči nesklopuj.“
„„Zelenej se na hrob kvítí, Srdce moje bolest cítí! Tři léta jsem čekala, Milého nedočkala.““
„Cos tu, milá, dělávala, Pro mne-li jsi plakávala? Že uvadnul z růže květ, Pro který mne těšil svět.“
„Co jsem smutná dělávala? S větříčkem jsem vzdýchávala, A s rosičkou plakávala; Lásku jsem vyplakala, Jinému se dostala.“ Feltöltő | Efraim Israel |
Az idézet forrása | Cseh költők antológiája |
Könyvoldal (tól–ig) | 58 |
Megjelenés ideje | 2016 |
|
Áldatlan viszontlátás (Magyar)
Erdőszélen kaszált Zuzka, Nyalka úrfi nyargal arra. Haj, nem úrfi, aki jön, Csak a régi szeretőm.
„Szép rozmaring, te csak virulj! Édes rózsám, te meg vidulj. Hadból jön a kedvesed, Ne süsd földre a szemed.“
„Viruljon a sír virága! Az én szívem bánat rágja. Három évig vártalak, Árva szívem, árva lak.“
„Hogy s mint voltál, kedves babám? Értem sírtál sokat talán? Azért hervadsz, szép virág, Kitől szép volt a világ?“
„Hogy s mint voltam? Hogy lehettem? A bús szelet én leheltem, A harmatot én neveltem: Illőn elsirattalak, Párom most már más akadt.“
|