The page of Borkovec, Petr, Czech biography
.jpg) |
Biography
Básník a překladatel. Vyrůstal v Praze, kde také absolvoval gymnázium (mat. 1988). Od roku 1989 studoval na FF UK český jazyk a literaturu, studium však nedokončil. Pracoval jako korektor v deníku MF Dnes, v letech 1995–1997 působil v Nakladatelství Lidové noviny, vedl týdenní přílohu deníku Lidové noviny Umění a kritika (1998–1999). V letech 2000–2001 pracoval jako redaktor Literárních novin. V současnosti se věnuje překladatelské a publikační činnosti. Od roku 1992 působí jako redaktor revue Souvislosti. Je šéfredaktorem časopisu Rukopis a vyučuje tvůrčí psaní na Literární akademii. Spolupracuje s nakladatelstvím a kavárnou Fra v Praze, kde organizuje autorská čtení. V letech 1992–1993 žil v Tursku, od roku 1994 v Černošicích u Prahy.
Publikovat začal v roce 1990. Verši a překlady (především z ruské poezie: Jurij Odarčenko, Vladimir Nabokov, Vladislav Chodasevič, Georgij Ivanov ad.) přispíval a přispívá do Akordu, Arkády, Iniciál, Katolického týdeníku, Kavárny AFFA, Lettre Internationale, Literárních novin, Lidové demokracie, Perspektiv, Proglasu, Souvislostí, Tvaru, Tvorby, Velehradu, Revolver Revue, Listů, Hostu, Plavu, A2 aj. 1993–1994 vydával společně s Václavem Vokolkem básnickou edici Turské pole. Básně ze sbírky Polní práce byly v Rakousku dvojjazyčně vydány na CD v interpretaci autora a Otto Sandera (Vídeň 2006). Audiozáznamy Borkovcových básní jsou publikovány rovněž na německém serveru lyrikline.org.
Již meditativně laděné verše prvotiny Prostírání do tichého vytyčily autorovu orientaci na přírodní motivy, lidovou píseň a křesťanskou tradici, jakož i jeho snahu o rytmicky a rýmově vyváženou básnickou výpověď. Ve sbírce básní Poustevna, věštírna, loutkárna bylo toto Borkovcovo tvárné úsilí zvýrazněno narůstající osobitostí jazyka směřujícího zejména k využití neologismů a eufonie. Nápaditá, avšak i významově odpovědná hra se slovy tu v kontextu s neokázale prezentovanou religiozitou poukazuje k nalézání svébytného vyjádření i sklenutí pevně vymezovaného básnického světa. Zvýšená míra kontemplace, snaha nahlédnout do celku života prizmatem detailu charakterizuje sbírku Ochoz. Autor, navazující na ty podoby novodobé a současné české poezie, které reprezentují např. Bohuslav Reynek, Josef Palivec, ale i Ivan Wernisch, upouští od přemíry neologismů a důraz klade na zvýraznění eufonie, obraznosti a na formální vytříbenost veršů. Postupně se Borkovec stále více odklání od jazykových výbojů a soustředí se na smyslové vnímání a lyrické deskripce věcí, figur a dějů (Mezi oknem, stolem a postelí). V druhé polovině devadesátých let (především sbírkou Polní práce) se tak zařadil k proudu věcné lyriky, kterou reprezentovali především Petr Hruška, Pavel Kolmačka či Petr Motýl. I v následujících sbírkách A.B.A.F. a Needle-Book Borkovec setrvává u techniky lyrické deskripce, postupně však sílí estétská rovina stylizace subjektu. V nejnovější tvorbě se autor přesouvá spíše k diaristickému a reportážnímu pojetí lyriky, když v básních a lyrických prózách zpracovává náměty ze svých zahraničních stipendijních cest (Berlínský sešit. Zápisky ze Saint-Nazaire).
Vydané knihy:
https://www.databazeknih.cz/vydane-knihy/petr-borkovec-1415
Externí odkazy:
- http://www.listy.cz/autori.php?jmeno=borkovec
- https://cs.wikipedia.org/wiki/Petr_Borkovec
- https://sk.wikipedia.org/wiki/Petr_Borkovec
- https://www.databazeknih.cz/autori/petr-borkovec-1415
Source: http://www.slovnikceskeliteratury.cz/showContent.jsp?docId=10&hl=Borkovec+
(Editor of this page: Sebestyén Péter)
