This website is using cookies

We use cookies to ensure that we give you the best experience on our website. If you continue without changing your settings, we'll assume that you are happy to receive all cookies on this website. 

Wolker, Jiří: Vendég áll a házhoz (Host do domu in Hungarian)

Portre of Wolker, Jiří
Portre of Garai Gábor

Back to the translator

Host do domu (Czech)

Tvé vlastni srdce to bylo, co řeklo ti: Lazare, vstaň!

a já s tebou vyšel jsem z kamenné světnice.

Zaradovali jsme se oba velice,

když jsme našli nové a dovedné ruce na svém těle,

zemi jsme do nich uchopili převesele

a země byla těžká jako práce modrookých havířů

a země byla slavná jako rodinná kamna při večeři.

 

Na kamenném chodníku

poznáš svátek nejlépe.

I my jsme jej poznali a proto půjdeme

na pout k svatému světu.

Však my už cestu docela dobře najdeme,

vždyť ne hvězda jediná,

ale hvězd tisíce

dobře nás povedou na všechny strany od bílého měsíce,

protože se na všech stranách narodila

pacholátka.

 

Na konci dědiny

rostou tiché květiny,

ale tu v předměstí

roste jen bída a neštěstí.

Pod obrazem umučené rodiny

petrolejová lampa věčně svítí.

S hladovými se chceme nasytiti —

zde je naše první zastavení.

 

Do prázdných talířků oči své k noclehu položíme,

z krve a ze sazí básničku vystavíme,

básničku jako velikonoční svíci,

bílou, svítící, potěšující,

o cestě k ráji.

 

Lidé

lidem

dveře

otvírají.

 

Host do domu -

- a ještě někdo.



Uploaded byP. T.
Source of the quotationhttp://cs.wikisource.org

Vendég áll a házhoz (Hungarian)

Tulajdon szíved beszélt így hozzád: Lázár, kelj fel, Lázár!

S akkor én a kő-szobából kiléptem veled.

Mindkettőnk szívét nagy öröm lepte meg,

mert testünkön ismeretlen, friss ügyes kezek sürögtek,

jókedvünkben hirtelen felkaptuk a földet,

s a föld oly nehéz volt, akár a kék szemű bányászok robotja,

s ünnepélyes is, mint vacsoraidőben a családi tűzhely.

 

A köves utat ha járod,

meglátod, az ünnep hogy ragyog rád.

Mi megláttuk, s úgy járulunk hozzád,

te szent világ, mint két zarándok.

Jó útra terelt a portyánk,

mert hisz nem egy csillag

vezet, de ezernyi,

fönt a fehér holdtól száz messzi vidékre sürget menni,

menni,

mert minden égtáj öröme lett a gyerek,

ki megszületett.

 

Lent a faluvégen

halk virág hajt a réten --

a város peremén

nyomor s bánat nő csak a helyén.

A megkínzott család képe alatt

örökös petróleumlámpa ég, sikong.

Hol minden éhezőnek jut majd jó falat,

ott lesz a mi legelső stációnk.

 

Éji nyugalomra üres tányérokba tesszük a szemünk,

vérből és koromból verset keverünk,

s feltartjuk a verset, mint húsvéti gyertyát,

leng a vigasztaló, fehérlő, meleg láng,

az Édenhez vezérlő út világa.

 

Embernek

az ember

az ajtót

kitárja.

 

Vendég áll a házhoz -

- S vele még valaki.



Uploaded byP. T.
Source of the quotationhttp://blog.xfree.hu

minimap