V chrámě (Czech)
Půlnoční vstal měsíc nade Pražský chrám, Smutný v pustém chrámě já jen stojím sám; A bleda měsíce slzí plný svit, Ve mých jenom ňádrech trudný budí cit. Či ostatních? – Ne! – svit jeho čili stín Nepronikne rakví ni hrobový klín! Nezaplaší noc, a nezaplaší sen, A nezbudí bouřní mrtvým srdcím den, Jen po sochách hrobky barví mrtvá zář Korunu nevěrnou i kamennou tvář, Míhá se po lících neprobuzených Co utichlý pláč, ba co lehounký smích. Při každého nohou kamenný spí lev Co umdlelá síla i ukrotlý hněv. Slávy zašlé stín, ba půlnoční i strach Obletuje otců mých zlehčený prach. Nešťastného syna však praviceť mdlá, A síla ust jeho skřípění jen má. Uploaded by | Efraim Israel |
Publisher | ELTE Szláv Filológia Tanszék |
Source of the quotation | Cseh költők antológiája |
Bookpage (from–to) | 88-90 |
Publication date | 2016 |
|
A dómban (Hungarian)
Éjféli hold alatt Prágában a dóm, Dómbeli magányom súlyos, mint az ón. Sápadt hold telt fénye ömlik mint a könny, Lethargiát csak az én keblembe önt. Vagy máséba is? – Nem! – A fény avagy árny E koporsókba még árnyékot se hány! Nem riaszt el álmot, nem riad az éj, Holt szívbe a nappal nem mennydörgi: Élj! Szín-árkot szobrokon halott kripta-láng Hűtlen koronára, kőarcokra szánt, Nem-éber arcokon oly óvatos, oly, Mint elnémult sírás, mint futó mosoly. Mindük mellett alvó oroszlán – de kő, Mint a szelidült düh s az ernyedt erő. Nem dicsőség, árny leng, sőt csak éji rém Őseim elkönnyült, rossz porhüvelyén. Unokájuk jobbja petyhüdt ín és bőr, Torkából a hang fel nyikorogva tör.
Uploaded by | Efraim Israel |
Publisher | ELTE Szláv Filológia Tanszék |
Source of the quotation | Cseh költők antológiája |
Bookpage (from–to) | 89-91 |
|