This website is using cookies

We use cookies to ensure that we give you the best experience on our website. If you continue without changing your settings, we'll assume that you are happy to receive all cookies on this website. 

Dyk, Viktor: Tiszteletreméltó korú anyagból 1896-ban szabott ballada (Ballada z r. 1896 na látku ctihodně starou in Hungarian)

Portre of Dyk, Viktor
Portre of Israel Efraim

Back to the translator

Ballada z r. 1896 na látku ctihodně starou (Czech)

Jsme všichni lidé křehcí.
Však odpuštění nechci!

Ovšem, jste rozumná, zbožná,
ctnostná i skromná; nu, možná.
— Kdo se to chechtá tak z šera?! —
Eh, jak to bylo jen včera?

Jsme všichni lidé křehcí.
A ublížit Vám nechci!

My šli jsme samotni spolu.
— Dejte ten závoj dolů! —
Těch slov, v nichž žár tak sálá!
A Vy jste poslouchala…

Jsme všichni lidé křehcí.
A dvakrát mluvit nechci!

Ah! Pak ta historka šerá.
Jak dále bylo to včera?
Vy z jeho — kdo to jen věří? —
jste večer vyšla dveří.

Byl přítel můj. Jsme křehcí.
A urážet ho nechci!

Jen jedno řek’ jsem slovo.
(Neslušné, přiznávám, slovo!)
Víte, co spadnuvší modla?!
Eh, časem i ctnost je podlá!

Jsme všichni lidé křehcí.
Já odpuštění nechci!

Nyní jsme hotovi… Skoro!
Snad ještě lecos je choro…
Byla jste cudná a zbožná,
a já Vás urazil, možná! —

Jsme už tak někdy křehcí:
Však odpuštění nechci!



Uploaded byEfraim Israel
Source of the quotationhttps://cs.wikisource.org/wiki/A_porta_inferi/ Ballada_z_r._1896_na_l%C3%A1tku_ctihodn% C4%9B_starou

Tiszteletreméltó korú anyagból 1896-ban szabott ballada (Hungarian)

Az ember gyönge állat.
De mit nekem bocsánat!

Szende Kegyed, csupa jámbor-
ság, rendes lány a javából.
— Ki vihog? Ó, az a beste! —
Hogy’ állt a dolog az este?

— Az ember gyöngeség, nem?
Isten ments, meg ne sértsem.

Mentünk, magunkban (aránylag).
— Vegye le azt a fátylat! —
Minden szó lángvörös lett!
És Kelmed itta őket...

Ember? Törékeny ékszer.
S pap se prédikál kétszer.

Ah! Ide meg oda lesve,
mit teve Kelmed az este?
Hát ugye — ki hinne abba? —
el bíz’ más házát hatta.

Komám vót. És esendő.
Rosszat? Mondani sem kő!

Csak egy szót szóltam akkor.
(Nem szép szó, uccse’! de klappol.)
Bukása végin aszonta...
Eh, ami szende, néha ronda!

Az ember gyönge állat.
Nem kenyerem a bocsánat.

Én akkor, ugye, mehetek.
Itt kissé valami... beteg.
Rendesek rendese — volt tán...
Tisztesség ne essék szólván. —

Bármelyikünk hibázhat.
De nem kenyerem, bocsánat!...



Uploaded byEfraim Israel
Source of the quotationsaját fordítás

minimap