This website is using cookies

We use cookies to ensure that we give you the best experience on our website. If you continue without changing your settings, we'll assume that you are happy to receive all cookies on this website. 

Bezruč, Petr: Já III

Portre of Bezruč, Petr

Já III (Czech)

Já prvý jsem z toho od Těšína lidu,

bard prvý z Beskyd, co promluvil.

Jdou za cizím pluhem, jdou rabové dolů,

mléko a voda jim utíká z žil.

Má každý z nich na nebi jednoho Boha,

druhého většího na zemi.

Daň tomu, co hore je, v kostele platí,

druhému krví a dlaněmi.

 

Ten, který je nahoře, k žití dá chleba,

motýlu květ dal a srnce dal háj;

tobě, co’s vyrostl v beskydských horách,

tobě dal pod Lysou ten širý kraj.

On dal ti ty hory a dal ti ty lesy,

vůni, již z hájů van rozstele;

ten druhý ti vzal všecko jediným rázem,

běž a plač k tomu tam v kostele.

 

Můj synečku z Beskyd, ctíš Boha i vrchnost,

dobré to ponese ovoce.

Z tvých lesů tě honí ven andělé strážní,

ty se jim kloníš tak hluboce!

„Ty zloději z Krásné! Je tvoje to dřevo?

Padni a zem polib v pokoře!

A ven z panských lesů a hore do Frydku!“

Co tomu říkáš, Ty nahoře?

 

A škaredá řeč tvoje uráží vrchnost,

ty strážné anděly uráží.

Zahoď ji, lépe se povede tobě,

tvůj synek teprv to uváží.

Tak děje se. Pán chce.

Noc táhne nad mým lidem:

zahynem, nežli se rozední.

V té noci já modlil se k démonu Pomsty,

prvý bard z Beskyd a poslední.



Uploaded byP. T.
Source of the quotationhttp://wikilivres.ca

minimap