This website is using cookies

We use cookies to ensure that we give you the best experience on our website. If you continue without changing your settings, we'll assume that you are happy to receive all cookies on this website. 

Březina, Otokar: Egy századokon bolygó dal... (Zpěv staletími bloudící in Hungarian)

Portre of Březina, Otokar
Portre of Israel Efraim

Back to the translator

Zpěv staletími bloudící (Czech)

Zpěv staletími bloudící táh’ naší touhy snem,
ze zahrad, kam jsme nevešli, dech květů roztál v něm,
jak oblak neviditelný se snesl kolem nás
a deštěm vůní, chladnoucí, se v tichých, těžkých tonech
                                                                         třás’.
V mlh jeho stínu etherném nás míjel cizí den,
jenž dosud příval růží svých nám nesvál do oken
a lásky srpnem bez konce na naše nivy nezaleh’,
však za obzorem vinicím dal zráti ve svých úpalech.

Zpěv staletími bloudící táh’ naší touhy snem,
tep srdcí, zrychlen Blížením, se v rythmech třásl v něm:
krok Mistrův času po vlnách a sestup svatých vidění
po schodech září měsíčních a bílých blesků odění.

A tichem našich modliteb se sesílil a hřměl,
jak v tisícerých blankytů by klenby narážel,
a světlá rozkoš, do noci jež z vln mu stoupala,
jak kdyby dnem se rozlila a všechny světy koupala.



Uploaded byEfraim Israel
Source of the quotationhttps://cs.wikisource .org/wiki/Stavitel%C 3%A9_chr%C3%A1mu/Zp %C4%9Bv_stalet%C3%AD mi_bloud%C3%ADc%C3%AD

Egy századokon bolygó dal... (Hungarian)

Egy századokon bolygó dal szállt vágyunk álmán át,
nem jártuk tündérkerteknek elhordta sóhaját,
mint felhő láthatatlanul körénk ereszkedett,
és hűlőn, illatzáporul, halk, súlyos hangon reszketett.

Árnyában minket elkerült egy nap, mely idegen,
mely ablakunkba rózsáit nem fújta még sosem,
s szántónkra nem mint végtelen szerelem-augusztusa ült,
de ért a láthatáron túl heveiben tengernyi fürt.

Egy századokon bolygó dal szállt vágyunk álmán át,
közelgést érző szívverés gyorsabban benne járt:
a Mester az idő vizén és minden százszor szent látomás,
holdfénylépcsőkön lejövő és fehérlő villámruhás.

És imáink csendjében dörgéssé hangosult,
mint boltozatok íveit járva ezer azúrt,
s a fénygyönyör az éjbe fel vizekből jött felé,
mintha el napunk nappalát s minden világét öntené.



Uploaded byEfraim Israel
PublisherEurópa Könyvkiadó, Budapest
Source of the quotationOtokar Březina: Rejtett történelem

minimap