Žáček, Jiří: Blues Nuselskýho mostu

Zas někdo skočil z mostu hrůzy dolů.
Už dohrál svoje Vadí-nevadí.
Prý to byl cvok a mistr karambolů,
letos už sedmý v pořadí.

Možná si spočet, co mu život dluží,
a že s ním příště zase vyjebe.
Kdo by chtěl padat hubou do kaluží,
když může letět do nebe?

Kdo nemá křídla, rozbije se o zem,
jen střepy z brejlí v písku zachřestí.
A koho vezou funebráckým vozem,
už nemá nárok na štěstí.

Není to divný, co se dneska děje -
těch nočních můr a magořin a hrůz?
Odkud se bere tolik beznaděje,
že by z ní byly miliony blues?

Když jdete s dětma obdivovat Prahu
a všude kolem samej boss,
dávejte bacha. Z mostu sebevrahů
startuje další Ikaros.

Zas niekto skočil z mosta hrôzy dolu.
Už dohral svoje Vadí - nevadí.
Vraj to bol cvok a majster karambolu,
ktovie už koľkí v poradí?

Možno už vie, čo mu je život dlžný,
máva mu iste naposledy dnes.
Kto by chcel padať hubou do kaluží,
keď môže letieť do nebies?

Kto nemá krídla, rozmláti sa o zem,
z ktorej raz možno tráva vyrastie
A koho vezú na pohrebnom voze,
už nemá nárok na šťastie.

Nie je to čudné, čo sa teraz deje?
Tých nočných môr je veľa na môj vkus.
Odkiaľ sa berie toľko beznádeje,
že by z nej boli milióny blues?

Keď s deťmi hrdo kráčate si Prahou
a všade vôkol samý boss,
dávajte pozor. Z mosta samovrahov
štartuje ďalší Ikaros.