Toman, Karel: Alte Allegorie des Herbstes (Stará alegorie podzimu Német nyelven)
|
Stará alegorie podzimu (Cseh)Rozmarný zlatník listy vytepal ze zlata, bronzu, ze zamžené mědi, je do trav rozhodil a dětem, větrům dal, k hrám jejich zasněn hledí. V měsíčných nocích starty' hudebník pro rozkoš hraje, střídá housle s flétnou a hraje milencům a chytá ptáků vzlyk, když výškou k jihu létnou. A básník soucitný, jenž ztavil křeč zrad, žalů, zklamání, jež srdce drtí, na rosu rytmickou a v křišt'álovou řeč, sní o smiŕení v smrti. |
Alte Allegorie des Herbstes (Német)Als launiger Goldschmied hämmert er Blätter
aus Altkupfer, Bronze, aus Gold, warf sie leichtsinnig ins Gras, den Kindern, dem Wetter zum Spiel ihrer Träume so hold. Als alter Musikant er in Mondnächten spielt mal Geige, mal Flöte zu aller Vergnügen, Verliebten die Schluchzer der Vögel er hielt, wenn in der Höhe nach Süden sie fliegen. Mitfühlend der Dichter, der den Krampf unterdrückt, im Herzen zermürbt von Enttäuschung und Not, im rhythmischen Tau sein Kristallwort entzückt, wenn er träumt von Versöhnung im Tod. |
