Seifert, Jaroslav: A Wreath of Sonnets XI (Věnec sonetů XI Angol nyelven)

A slza na řasách Tvých víček
podpírat bude jeho zeď.
Zas jaro řekne stromu: Kveť,
a obleče jej do rolniček

a do písní, jež nedovedem,
když vystupujíc na špičky,
postříká květní kalíšky
barvami, světlem, vůní, medem.

Ty, jejíž bodá chodidla
kráčejí v květnu mezi stromy
a šlapou ďáblu na křídla,

plač za toho. kdo zdráhá se;
jediná slza na řase
tu kletbu nad střechami zlomí.

A single tear from your eye falling
again will prop up her old wall.
Again the spring of trees will call,
dress them in blossom bells, enthralling,

and in such songs as we can't muster,
when, stretching up onto its toes
it'll sprinkle all the bloom with flows
of colour, honey, scent and lustre.

You, whose bare feet through every spring
walk amidst trees and flowers, pious,
crushing to earth the devil's wing,

weep for the one who cannot cry.
A single tear from your own eye
will break the curse above the spires