Frantinová, Eva: Začátek jara

Obloha je
mžikem
prodloužena
na zpívající
patro

Děti ukazují
jakou sílu má táta
Až támhle…
rozpřahují se marně
za ruce

Milencům kape do úst
tečka slunce
z poslední věty partesů
ojíněných střech

V naběhlá poupata
stromů
kucká hlína
pokračování