Křesadlo, Jan: Rondel o slnku (Rondel o slunci Szlovák nyelven)

Pochodni strážce meze dne,
květino ohněm sršící,
v propasti kosmu bezedné
neznáma boha zdobící

Obrovskou prázdnou pravicí
tě každým jitrem pozvedne
v prostoře stěží dohledné,
květino ohněm sršící.

Vzplaneš, když na tě pohlédne,
pak si tě vetkne ve kštici,
modravou hloubkou dunící.
Kéž plamen tvůj nás posedne,
fénixem v srdce dosedne,
květino ohněm sršící!

Pochodová stráž medze dňa,
kvet sršiaci páľavou,
v hlbine kozmu bez dna
zdobí neodhalených bohov.

Obrovskou pravicou prázdnou
pozdvihne ťa každým ránom
v priestore nedohľadnom
kvet sršiaci páľavou.

Vzbĺkneš, keď na teba pozrie,
v srsti ťa votkne žiarou
modrou hĺbkou hukotavou.
Kiež plameň tvoj nás ovládne,
fénixom v srdci dosadne,
kvet sršiaci páľavou!